logo

I N F O R M A C E
Astronomickeho ustavu AV CR

cervenec - zari 1997

Obsah:
Informace z vedeni ustavu
Astronomicka literatura na internetu   J.Kubat
Ze seminaru AsU

Seminar Oddeleni fyziky okoli Zeme 1. zari 1997
Seminar Slunecniho oddeleni 29. zari 1997
Diskusni rubrika
Citace a Science Citation Index   J.Kubat

zpet na zakladni stranku ; nasledujici cislo ; predchazejici cislo

Zde muzete stahnout pomoci ftp toto cislo ve formatu PostScript obsahujicim uplne ceske znaky.

Informace z vedeni ustavu

Oslavy stoleti hvezdarny v Ondrejove probehnou v Ondrejove 14. a 15. dubna 1998. Pri te prilezitosti by mela byt odhalena busta zakladatele hvezdarny Josefa Jana Frice, kterou Astronomickemu ustavu hodla venovat vnuk J. J. Frice Josef Fric.

JENAM'98 (Joint European and National Astronomical Meeting) je oficialni nazev spolecne konference Evropske a Ceske astronomicke spolecnosti, ktera se bude konat 9. az 12. zari 1998 v Praze-Dejvicich v budove Stavebni fakulty CVUT. Navrzene tematicke okruhy jsou: slunecni fyzika; mala telesa slunecni soustavy; planety mimo slunecni soustavu; hvezdna astrofyzika; hvezdne systemy, galaxie a vznik hvezd; astrofyzika vysokych energii; relativisticka astrofyzika a kosmologie.

Skrty ve statnim rozpoctu postihly i Astronomicky ustav. V ramci druheho balicku byl rozpocet AsU snizen o 1,16 milionu Kc vecnych vydaju na vedu a o 717 tisic Kc mzdovych prostredku. Zamestnanci letos neobdrzi ctrnacty plat a bude nutno snizit odmeny.

Zruseni zalohy. Od noveho roku nebude vyplacena zaloha a cela mzda bude vyplacena najednou vzdy 7. nasledujiciho mesice. Toto opatreni, ktere je v pravomoci organizace, vyrazne zjednodusi administrativu a manipulaci s penezi.

Prevadeni dovolene. Podle zakoniku prace je mozne prevest do nasledujiciho roku nejvyse 10 dni dovolene. Upozornujeme vsechny, kterym dosud zbyva vice nevybrane dovolene, aby si ji vybrali do konce roku, nebot jinak jim (na rozdil od minulych let) bez nahrady propadne.

Zapadni kopule. Peci dr. C. Polaska a ustavni dilny byl zprovoznen dvojity dalekohled k vizualnimu pozorovani v zapadni kopuli. Stale ovsem probihaji drobne upravy. Dalekohled je pristupny k vecernimu pozorovani po dohode s C. Polaskem, A. Kolarem nebo J. Florianem. Ve stredni casti kopule je vystavka z rane historie hvezdarny.

Nove cislo faxu. Dosavadni prazske cislo faxu bylo zruseno a nove cislo faxu na hvezdarnu Ondrejov je 0204-620110. Cisla 0204-649201 a 0204-649314 je mozno pouzit pro telefon i fax.

Byty a ubytovny. Ubytovna na namesti (u Kroupu) je vystehovavana a ustav ji nadale nebude ve stavajicim stavu udrzovat. Pokud bude pridelena dotace na projekt, ktery podal ustav spolecne s obci Ondrejov, dojde v pristim roce k zasadni rekonstrukci ubytovny. Obec Ondrejov nabizi prechodne bydleni (na rok) ve volnem rodinnem domku v Turkovicich. Ustav uzavira po vzajemne dohode s nekterymi najemniky v ustavnich bytech smlouvy na dobu urcitou.

Moznost cyklisticke rekreace. Astronomicky ustav zakoupil pro potreby svych zamestnancu z prostredku FKSP (fondu kulturnich a socialnich potreb) ctyri horska kola. Jsou umistena v Ondrejove v kosmicke laboratori a klice vydava na pozadani pani J. Starkova. Dve panska a dve damska kola maji slouzit k rekreaci zamestnancu po pracovni dobe.

Kolekce. Z prostredku FKSP bude pro kazdeho zamestnance zakoupena jedna vanocni kolekce.

Nova instalace TeXu. Astronomicky ustav, jako kolektivni clen Ceskoslovenskeho sdruzeni uzivatelu TeXu, obdrzel CD-ROM TeXLive 2 s novou instalaci tohoto programoveho baliku na pripravu textu. Balik obsahuje nainstalovanou verzi pro operacni system Unix/Linux a soubory pro instalaci pro DOS, Windows, OS/2 a McIntosh. Zarazen je i novy standard oblibeneho LaTeXu, LaTeX 2E. Bohuzel, vse je pouze v mezinarodni verzi a tudiz pouzitelne pro sazbu anglickych, nikoliv vsak ceskych textu. CD-ROM je k dispozici u ing. M. Jandove.

Astronomicka literatura na internetu

JIRI KUBAT

Rada vedeckych casopisu postupne prechazi na soubezne elektronicke vydani kazdeho cisla. Navic vznikaji i nove ciste elektronicke casopisy. Tyto zmeny se nevyhnuly ani astronomii. Rad bych Vas informoval o soucasnem stavu tak, jak je mi znam.

Nas "matersky" casopis Astronomy & Astrophysics vydavany dvema vydavatelstvimi je k dispozici na dvou ruznych mistech. Supplement Series jsou na URL

http://link.springer.de/link/service/journals/00230/tocs.htm.
Najdete tam vsechny clanky vydane v roce 1997 jako postscriptove a pdf soubory.

The Astrophysical Journal je elektronicky jeste dale. Jiz od cervence 1995 jsou na internetu vystaveny Letters, od ledna 1997 pak i Main Journal a Supplement Series. Ke vsem temto casopisum se muzete snadno dostat pres URL

http://www.journals.uchicago.edu/ApJ/journal/toc.html.
Navic krome postscriptovych a pdf souboru nabizi vsechny publikovane clanky psane HTML. Od brezna 1997 je vsak pristup po internetu omezen pouze na uzivatele, kteri casopis zaplatili a registrovali se pro elektronicky pristup. Nas ustav mezi takoveto instituce patri a pristup je zajisten ze vsech pocitacu v AsU. Pokud by se presto objevily potize, dejte mi, prosim, vedet.

V roce 1996 vznikl i novy casopis s priznacnym nazvem New Astronomy , ktery jiz vychazi z elektronicke podoby

http://www.elsevier.nl/journals/newast/jnl/menu.htm
a pouze jako doplnek se objevuje v tistene verzi. Od listopadu 1997 bude vsak pristupny jen tem, kteri si ho objednali a zaplatili. Pro tento rok stoji casopis 432 USD. Do AsU zatim nedochazi, zvazte, prosim, zda by Vam mohl byt uzitecny.

Ostatni hlavni astronomicke casopisy se zavadenim elektronicke podoby tolik nepospichaji. Vesmes vystavuji pouze obsahy jednotlivych cisel (napr. MNRAS, PASP, Icarus, Planetary and Space Science). Casopisy, ktere vydava Kluwer Academic Publishers (Astrophysics and Space Science, Earth Moon and Planets, Experimental Astronomy, Solar Physics, Space Science Reviews) maji sice domovskou stranku, nicmene v rade pripadu znacne neaktualni.

Linky na zajimave casopisy jsem se pokusil shromazdit na:

http://sunkl.asu.cas.cz/zahr/pub/lit.html
Seznam casopisu na teto strance ma jiste daleko do uplnosti a navic lze ocekavat, ze elektronickych casopisu bude pribyvat. Proto prosim vsechny, kteri najdou v mem seznamu chybu nebo nejaky novy odkaz, ktery v seznamu chybi, aby me upozornili, nejlepe e-mailem (kubat@sunstel.asu.cas.cz).

Vynikajicim pomocnikem v praci muze byt databaze NASA Astrophysics Data System (ADS) udrzovana na Center for Astrophysics (Cambridge) v USA. Obsahuje kolem 60000 udaju o astronomickych clancich v nejruznejsich casopisech, vetsinou vcetne abstraktu. Umoznuje vyhledavani podle jmen autoru, slov v nazvu a abstraktu a podle studovanych objektu. Clanky ze starsich cisel nekterych casopisu (ApJ, AJ, PASP, A&A, ...) jsou naskanovany, takze si je po stazeni muzete snadno vytisknout. BAC zatim skanovan neni, ale uz byly podniknuty kroky, aby se tento stav zmenil. Vrele kazdemu astronomovi doporucuji navstivit adresu:

http://adsabs.harvard.edu/abstract\_service.html
nebo "mirror"
http://cdsads.u-strasbg.fr/abstract\_service.html

ZE SEMINARU ASU

Seminar Oddeleni fyziky okoli Zeme 1. zari 1997

Informace z oddeleni

Na poslednim seminari bylo referovano o trech projektech, na nichz se ma podilet kosmicky mikroakcelerometr MACEK, projektech CESAR, MIMOSA a CHAMP. CHAMP je komercni druzice SRN pro materialovy vyzkum a rozhodovalo se o pouziti naseho nebo francouzskeho mikroakcelerometru. Volba nakonec padla na francouzsky pristroj. V poslednim obdobi byly prijaty do tisku nasim pracovnikum dva clanky do casopisu Journal of Geophysical Research a jeden vyjde v monografii Americke geofyzikalni unie Coronal Mass Ejections. Od 1. brezna je v nasem oddeleni Ing. Andreas Kolhase z Nemecka na jeden rok. Zahajil tak program kratsich pobytu hostujicich vedeckych pracovniku na nasem ustavu, vybiranych na zaklade konkursu. Je absolventem Technicke university v Berline v roce 1994, specializace leteckotechnicke technologie. Pracuje na PhD disertaci spjate s kosmickym mikroakcelerometrem MACEK. Jeho skolitelem je RNDr. L. Sehnal, DrSc.

RNDr. Marek Vandas DrSc., vedouci oddeleni

MIKROAKCELEROMETRICKA MERENI NA PALUBE RAKETOPLANU A PROJEKT MIMOSA

ANDREAS KOHLHASE

Teoreticke a numericke simulace poruch pusobenych atmosferickym trenim jsou jednim z predbeznych vyzkumu negravitacnich efektu na druzici MIMOSA. Tento projekt tvori mala druzice nesouci mikroakcelerometr MACEK jako jediny pristroj. Bude popsana jeho cinnost a nektere predbezne vysledky mereni ziskane behem letu raketoplanu STS-79 v zari 1996. Vybrana data jsou srovnavana s predpovidanymi minimalnimi a maximalnimi hodnotami atmosferickeho brzdeni, zda spadaji do teoretickeho intervalu hodnot. Atmosferickeho brzdeni je urceno z podminek na draze druzice a pomoci modelu TTD hustoty atmosfery, jez bude rovnez strucne popsan. Na zaver bude predstaven projekt MIMOSA.

Seminar Slunecniho oddeleni 29. zari 1997

Informace z oddeleni

Behem letni sezony probihala systematicka pozorovani Slunce (magnetograf, mnohokamerovy spektrograf, patrola, radiove spektrografy) a v cervnu jsme se take zucastnili mezinarodni pozorovaci kampane spolu s druzici SOHO (vyzkum protuberanci). Mnohokamerovy spektrograf byl vybaven dalsimi CCD video kamerami pro detekci car Ca II a He I (viz referat P. Kotrce) a spolu s patrolou je nyni standardne pouzivan Super VHS system detekce obrazu a spekter. Pri pozorovanich a zpracovani dat nam vydatne pomahal J. Kuprjakov ze Sternbergova ustavu v Moskve. Radioteleskop RT1 v pruceli stare observatore jiz nebude nadale pouzivan k vedeckym ucelum (praskle lozisko, vadi vysoke stromy, musime zabezpecit cinnost jinych radioteleskopu atd.). Vedecka rada ustavu doporucila tento radioteleskop ponechat jako tradicni soucast vstupniho arealu observatore a poskytovat mu nejnutnejsi udrzbu (natery).

V ramci mezinarodni spoluprace pozoroval M. Sobotka na svedskem vakuovem vezovem dalekohledu na La Palme (Kanarske ostrovy), v ramci SOHO Guest Investigator programu (do nehoz je nase odd. aktivne zapojeno), byly ziskany casove serie spekter v Lymanovych carach vodiku v klidnych oblastech Slunce za ucelem studia ohrevu chromosfery. D. Odstrcil pracoval nekolik mesicu v SEL-NOAA v Boulderu, kde se zabyval rozsahlymi numerickymi simulacemi. Vyznamne pokrocil take kosmicky projekt tvrdeho RTG fotometru pro studium erupci, F. Farnik se zucastnil jednani v USA ohledne technicke realizace experimentu na americke druzici. Rada pracovniku pak absolvovala kratkodobe studijni pobyty na ruznych zahranicnich ustavech. V kvetnu se take v Ondrejove sesel na jednodenni zasedani mezinarodni vybor Solar Physics Section EPS.

P. Kotrc, P. Heinzel, A. Gorskov a J. Kasparova se zucastnili kolokvia IAU 167 o slunecnich protuberancich (Francie, kveten 1997), kde prednesli radu referatu. Na patem SOHO workshopu v Oslo (cerven 97) jsme byli zastoupeni P. Heinzelem, M. Karlickym a M. Varadym. M. Varady byl take pozvan k ucasti na letni skole kosmicke slunecni fyziky v Orsay (Francie), ktera probehla v zari 97. Prakticky paralelne probihalo 4. astrofyzikalni kolokvium na Hvaru (pozvane prednasky P. Ambroz, M. Karlicky, P. Kotrc, M. Klvana, M. Varady) a sjezd EAS (JENAM 97) v Recku (ucast J. Palous a P. Heinzel). V zari pak probehla letni skola a workshop o pohybech plazmy ve slunecni atmosfere (Kanzelhohe, Rakousko), zucastnili se M. Sobotka (serie prednasek pro doktorandy), P. Ambroz, P. Kotrc, M. Klvana a H. Meszarosova. F. Farnik se zucastnil konference ESLAB v Holandsku.

Od 1. rijna 1997 nastupuje do slunecniho odd. na rocni staz Mgr. M. Stupka z Prahy, ktery je absolventem MFF UK a ma zajem o studium astronomie. Pod vedenim M. Sobotky se bude venovat studiu slunecnich skvrn. Na doktorandske studium pri zamestnani byl prijat na CVUT - obor presna mechanika a optika M. Knizek. Diplomovou praci na tema studium erupcnich procesu s velkym casovym rozlisenim zahajuje studentka 4. rocniku MFF UK Jana Kasparova. Pod vedenim P. Heinzela u nas take pracuje na sve PhD disertaci A. Gorskov ze Sternbergova ustavu. V zari probiha na ustavu praktikum studentu astronomie MFF UK a to za pomoci rady pracovniku odd. (prednasky, prakticka cviceni) a take diky organizacnimu usili M. Varadyho. Radi bychom take ocenili vyznamny prinos P. Rezby a M. Jandove pro rozvoj ustavni pocitacove site vcetne zabezpeceni provozu vypocetni techniky. P. Rezba se navic podilel i na oziveni digitalni telefonni ustredny.

RNDr. Petr Heinzel DrSc., vedouci oddeleni

STUDIUM ERUPTIVNICH PROCESU S VYSOKYM CASOVYM ROZLISENIM

PAVEL KOTRC

Eruptivni procesy na Slunci vyvolavaji mnozstvi otazek v oblasti teorie (charakter energetickych premen a deju, ohrev plazmatu, spousteci mechanismy, role svazku urychlenych castic, i v oblasti pozorovani (technicke moznosti porizeni a zaznamu dat s vysokym casovym a spektralnim rozlisenim). Tato problematika je studovana v pracovnich skupinach slunecniho oddeleni s vyuzitim vsech spektralnich oboru nasich pozorovacich pristroju (opticke , radiove a X-zareni).

V prednasce je shrnuta vedecka koncepce projektu studia erupci ve skupine zmodernizovaneho mnohokameroveho slunecniho spektrografu. Je popsan pozorovaci pristroj, metodika zpracovani a analyzy dat porizenych CCD videokamerami. Jsou ukazany vysledky analyzy spekter a obrazu eruptivnich deju, vcetne jejich interpretace v ramci teoretickych modelu. Prednaska bude doplnena ukazkami videozaznamu slunecnich eruptivnich procesu.

DISKUSNI RUBRIKA
nazory uverejnene v teto rubrice nevyjadruji stanovisko vedeni ustavu

Citace a Science Citation Index

JIRI KUBAT

Ve tretim cisle (1997) casopisu Pokroky matematiky, fyziky a astronomie vysel preklad zajimaveho clanku Afreda Octavia ``Veta o `Indexu' '' (str.144). Autor v nem podrobuje kritice Science Citation Index (SCI), zaklad zjednoduseneho hodnoceni vedy. Pozoruhodne je jeho oznaceni SCI za komercni vyrobek.

Za povsimnuti stoji i poznamky prekladatele Oldricha Kowalskiho na str.148. Rad bych zde malou cast citoval:

.... Predevsim bych se chtel zminit o praxi zavedene na Filozoficko-prirodovedne fakulte Slezske univerzity v Opave. Tam se pri habilitacich a jmenovacich rizenich vyzaduje predlozeni urciteho poctu tzv. kvalifikovanych citaci. Pojem kvalifikovane citace neni taxativne vymezen a da se celkem pruzne interpretovat (nema vsak nic spolecneho se SCI). Uvedu ctyri priklady (z meho pohledu), co by se dalo pokladat za kvalifikovanou citaci:
  1. Citujici autor pouzil vysledek (resp. metodu) citovaneho autora k odvozeni novych vlastnich vysledku.
  2. Vysledek je citovan v monografii jineho autora v plnem zneni.
  3. Citujici autor vyresil problem polozeny autorem citovanym (nezalezi na tom, zdali byl problem publikovan nebo jen sdelen ustne, napriklad v ramci nektere konference).
  4. Vysla pochvalna recenze autorova dila ve vyznamnem casopise (sem se da zahrnout i Mathematical Reviews)
Zda se mi, ze by neco podobneho slo pouzit pri nasich atestacich.

Informace Astronomickeho ustavu AV CR rediguje Jiri Borovicka. V elektronicke podobe jsou dostupne v systemu World Wide Web na URL http://sunkl.asu.cas.cz/~borovic/info.htm nebo pomoci anonymniho ftp na adrese asu.cas.cz (147.231.104.1) v adresari /pub/informace-asu. Uzaverka tohoto cisla byla 30. zari 1997.
zpet na zakladni stranku ; nasledujici cislo ; predchazejici cislo

Zde muzete stahnout pomoci ftp toto cislo ve formatu PostScript obsahujicim uplne ceske znaky.