Obsah:
Informace z vedeni ustavu
Vyhlaska o zahranicnich cestach
J.Kubat
Zasedani Ceskeho narodniho komitetu astronomickeho
Planetka (7204) Ondrejov
P.Pravec
Program spolecneho seminare AsU AV CR a OR1 PGDS
Zjednodusene uctovani podnikove rekreace
R.Hudec, J.Beckova, J.Starkova
Podnikova rekreace 1997 - doplnek c.1
R.Hudec, J.Beckova
Ze seminaru AsU
zpet na zakladni stranku ; nasledujici cislo ; predchazejici cislo
Zde muzete stahnout pomoci ftp toto cislo ve formatu PostScript obsahujicim uplne ceske znaky.
Nova seminarni mistnost. Byvaly pocitacovy sal v budove stareho vypocetniho strediska byl zrekonstruovan a premenen na prednaskovou mistnost pro 74 posluchacu. Mistnost bude vyuzivana nejen nasim ustavem, ale muze byt v budoucnu pronajimana i na akce jinych ustavu Akademie. Prvni akci, ktera se v ni bude konat, bude seminar 9.-10. dubna.
Doktorandsky seminar 9.-10. dubna. Dne 9. a 10. dubna probehne v nove zasedaci mistnosti v budove byvaleho vypocetniho strediska prvni spolecny seminar AsU a MFF UK urceny pro studenty a doktorandy oboru astronomie a teoreticka fyzika. Organizatory jsou dr. P. Hadrava a dr. J. Langer z MFF UK. Zajemci (i mimo doktorandu, jejichz ucast je zadouci) jsou vitani. Predbezny program je uveden nize .
Provadeni navstevniku. Vedeni ustavu hleda zajemce z rad zamestnancu, kteri by se ujali provadeni vyprav a navstevniku po ondrejovske hvezdarne, a to jednak ve vsedni dny (objednane vypravy), jednak o vikendech od kvetna do zari (vypravy a skupiny navstevniku). Predpoklada se vytvoreni tymu, jehoz clenove by si rozdelili vikendove sluzby. S kazdym zajemcem bude uzavrena smlouva o pracovni cinnosti s odmenou od 75 Kc za hodinu (pri 6-8 hodinove vikendove sluzbe) do 100 Kc za hodinu (za provadeni vypravy ve vsedni den mimo svou pracovni dobu). Aby byla zarucena fundovanost vykladu, pruvodci by meli byt z rad zamestnancu ustavu. Nebude-li dostatek dobrovolniku, budou sluzby rozdeleny mezi oddeleni. Pro navstevniky bude mozno pouzit novou seminarni mistnost v budove stareho vypocetniho strediska.
Mechanicka a vyvojova dilna. Na zaklade pruzkumu ve vedeckych oddelenich bylo potvrzeno, ze ustav potrebuje vlastni dilnu minimalne v tom rozsahu, v jakem je doposud. Zadosti o pronajem dilny jinym subjektum byly odmitnuty. Z hlediska dalsi perspektivy je vsak treba dilnu posilit alespon o jednoho mladsiho pracovnika. Pokud nekdo vi o moznem zajemci, dejte vedet panu Havlickovi. Pozadavkem je dokoncena prumyslova skola strojni.
Pojitka a site. 7. dubna maji byt instalovany opticke cleny mezi mikrovlnne pojitko na stozaru a budovu stelarniho oddeleni. Tim bude odstraneno nebezpeci poskozeni pocitacu ve stelarni budove bleskem a nebude nutno pojitko pri bource odpojovat. Pozdeji v tomto roce bude router premisten ze stelarni budovy do bunky, jez bude instalovana primo pod stozarem. V dubnu zacne protahovani optickych kabelu ve vnitroustavni siti.
Nove faxove cislo. Od 1. dubna byla zrusena telefonni a faxova linka 02 - 881611. Nove cislo faxu na hvezdarnu do Ondrejova je 02 - 475 20 55. V pripade poruchy lze pouzit nahradni fax na cisle 0204 - 649 201.
Znamka k vyroci hvezdarny. Ceska posta vyda 25. 3. 1998 znamku v hodnote 4,60 Kc k vyroci 100 let zalozeni hvezdarny v Ondrejove. O nametu neni jeste rozhodnuto. Sve pripadne napady muzete sdelit dr. Kubatovi.
Oslavy vyroci hvezdarny probehnou 14.-15. dubna 1998 v nove seminarni mistnosti. Termin odevzdani rukopisu sborniku je konec listopadu 1997. Ceska televize (reziseri Kunz a Cisarovsky) bude behem leta a podzimu letosniho roku natacet porad o ondrejovske hvezdarne.
Vyhlaska upravuje povinnosti pracovnika pred zahranicni cestou a po ni. Zejmena bych rad upozornil na pozadavek podavat navrhy na zahranicni cestu vcas, nejmene 10 pracovnich dnu pred nastupem na cestu a na povinnost podat vyuctovani do 10 pracovnich dnu po skonceni cesty. Pokud by se nekdo odmital temto pozadavkum podridit, riskuje, ze nebude na pracovni cesty vysilan.
Dale vyhlaska upravuje postup pri cestach, ktere se konaji s financnim prispenim jinych subjektu. V praxi to jsou zejmena cesty na pozvani od zahranicnich instituci, ktere jsou v zajmu Astronomickeho ustavu. Tato moznost je velmi uzitecna, protoze dovoluje cestovat i pri skromnych financnich moznostech ceske vedy. Pri techto cestach vsak plati zasada, ze pracovnik nesmi dostat vyssi nahrady nez upravuje zakon o cestovnich nahradach. V opacnem pripade by byl porusen zakon o cestovnich nahradach a navic by se mohlo jednat o poruseni zakona o dani z prijmu fyzickych osob (kazdy prijem - az na ojedinele vyjimky - musi byt zdanen). Proto Astronomicky ustav vyzaduje potvrzeni vyse stravneho, ktere pracovnik v cizine dostal.
Podobne jako v minulosti se bude pri techto cestach delsich jak jeden mesic uplatnovat kraceni mzdy formou neplaceneho volna. Veskere zdravotni pojisteni v dobe neplaceneho volna, ktere cini nyni 13.5% z minimalni mzdy, musi uhradit pracovnik. Tuto uhradu za nej provede v predepsanych terminech AsU s tim, ze po navratu mu bude prislusna castka srazena ze mzdy.
Novinkou je druha strana formulare navrhu na pracovni cestu, kde pracovnik jmenovite uvede, jak vysokou zalohu na cestu pozaduje. Cilem je predejit nedorozumenim, ktera obcas pri neprilis jasnem vyplneni prvni strany vznikaji. Nepatrne technicky je upraven formular vyuctovani. Cestovni zpravy predkladejte, prosim, na novem formulari, kde jsou kolonky pro ruzne aktivity, ktere maji vyznam pro ustav (napriklad pri hodnoceni). Pokud nekdo citi potrebu sdelit vice nez umoznuje uvedeny formular, muze tak ucinit. V kazdem pripade by vsak mel formular vyplnit. Text vyhlasky i nove formulare jsou vystaveny na URL: http://sunkl.asu.cas.cz/zahr/cesty.html a jsou pristupne pouze ze site AsU. Stare formulare, ktere jste dosud pouzivali, jiz nepouzivejte.
P. Harmanec informoval o situaci v casopise Astronomy and Astrophysics. Novym hlavnim editorem byl jmenovan H. Habing. Bude zprisneno recenzni rizeni. Jiz jen vyjimecne se budou prijimat clanky, ktere se sazeji rucne. Tistena verze casopisu se bude vydavat az do skonceni kontraktu s vydavatelstvi Springer, tj. asi dalsi dva roky. A\&A Supplement je jiz publikovan i v elektronicke verzi a zatim je pristupny bezplatne komukoliv. Nas narodni prispevek za rok 1997 cini 2400,- DEM, navic budeme muset hradit cestovni naklady naseho zastupce v redakcni rade. Cely prispevek a vetsinu cestovnich nakladu (krome stravneho) uhradi Astronomicky ustav AV CR.
Na dotaz Z. Simy ohledne vydavani Rise hvezd odpovedel J. Grygar, ze jiz delsi dobu neni predsedou redakcni rady a ze vydavatelem po Ministerstvu kultury byla po nejakou dobu Spolecnost pratel Rise hvezd (Starecky, Kleczek, Holovska), nyni je vydavatelem Agentura Rise hvezd (Starecky). Od cervna 1996 casopis nevysel. Clenove NK konstatovali, ze tato situace je tristni.
Od unora t.r. ma Ondrejov na obloze sveho jmenovce - byla po nem nazvana planetka c. 7204. Zde je preklad citace, ktera byla oficialne k pojmenovani teto planetky schvalena:
"Planetka (7204) Ondrejov je pojmenovana podle obce lezici 35 km jihovychodne od Prahy, v niz se nachazi nejstarsi aktivni astronomicka observator v Ceske republice. Ondrejovska observator byla zalozena v roce 1898 a od roku 1953 je soucasti Astronomickeho ustavu AV CR. Toto je prvni planetka s prirazenym definitivnim cislem ktera byla na teto observatori objevena."
Objevy planetek jsou nasim tymem ve slozeni L. Sarounova, M. Wolf, C. Polasek a P. Pravec dosahovany jako vedlejsi produkt programu fotometrickeho studia blizkozemnich asteroidu pomoci 65-cm dalekohledu z Ondrejovske observatore. Tento program bezi od roku 1993, tehdy vsak jeste k objevum novych teles v jeho ramci nedochazelo; nejprve jsme museli dostatecne zvladnout technologii, ziskat zkusenosti a prijit na opravdu vsechny moznosti naseho pristroje ve spojeni se CCD detektorem. Nekolik prvnich novych objevu planetek jsme ziskali v podzimnich mesicich roku 1994. Prvni planetka, kterou se nam podarilo ucinne sledovat a ziskat dostatek mereni k vypoctu jeji presne drahy, byla objevena v prosinci 1994. Jedna se o asteroid s predbeznym oznacenim 1994 XB5 a jde o prvni plne uznatelny objev planetky z Ondrejova. V roce 1995 se pak s objevy planetek doslova roztrhl pytel - objevili jsme jich nekolik desitek a pro 32 z nich se podarilo urcit drahy dostatecne spolehlive pro jejich dalsi sledovani.
Planetku (7204) jsem objevil 3. dubna 1995. Tehdy samozrejme jeste sve definitivni cislo nemela; dostala predbezne oznaceni 1995 GH. Sledovali jsme ji a merili jeji presne pozice v jarnich mesicich roku 1995, znovu se nam ji podarilo pozorovat i o rok pozdeji pri jeji dalsi opozici na jare a v lete 1996. Presne urcena draha umoznila G. V. Williamsovi propatrat databazi drive pozorovanych, ale zase ztracenych asteroidu: nalezl jeji pozorovani na dvou drivejsich opozicich, nejstarsi dokonce z roku 1980. To umoznilo dalsi zpresneni drahy a planetka 1995 GH se tak kvalifikovala mezi dobre sledovane; v zari 1996 ji bylo prideleno definitivni cislo 7204. V unoru 1997 pak byl Komisi 20 Mezinarodni Astronomicke Unie schvalen muj navrh na jeji pojmenovani a jmeno obce Ondrejov se tak dostalo na oblohu, kde si vzhledem ke svemu vyznamu pro rozvoj Ceske i svetove astronomie zaslouzi byt.
Planetka (7204) Ondrejov obiha mezi drahami Marsu a Jupitera s obeznou dobou 4,36 roku. Je to pravdepodobne blok skaly nepravidelneho tvaru o velikosti zhruba 8 km. Kdyby byl Ondrejov v jejim stredu, ohranicovala by planetku z jedne strany reka Sazava a z druhe pak napriklad Struharov. V idealni opozici je pozorovatelna jako objekt 16,5 magnitudy, vetsinou je vsak slabsi, mezi 17. a 20. hvezdnou velikosti. Je tedy radove stotisickrat slabsi nez nejslabsi hvezdy viditelne pouhym okem. Krome jeji presne drahy a priblizne velikosti o ni zatim neni nic dalsiho znamo. Je-li zajimava nekterymi svymi vlastnostmi nebo materialem, z nehoz je slozena, zustava tedy na dalsich budoucich vyzkumech.
Zbyva jen dodat, ze behem tohoto roku se docka pojmenovani nekolik dalsich planetek objevenych Lenkou Sarounovou, Markem Wolfem a mnou. Podle pravidel Mezinarodni Astronomicke Unie je jejich pojmenovani vylucnym pravem objevitelu. Radi vsak uslysime Vase navrhy.
Podnikove RS TS C. Budejovice primo na brehu Lipenskeho jezera. Pokoje se spolec. prislusenstvim, spolecne vybavene kuchynky. Idealni misto pro rybareni a vodni sporty. Nakup a CSAD v miste, CD 6 km.
Cena 70 Kc dospely, Kc 35 dite
21. Zdarske vrchy, Svratouch, pension Later
Pokoje 4 az 6 luzek, spolec. prisl., chaticky 2 luzka. Stravovani v objektu. Koupani v blizkosti.
Cena vc. plne penze Kc 166 dite, Kc 175.70 dospely
Upresnene ceny:
3. Sumava Modrava pension Pupik Kc 118
4. Hojna Voda Kc 80 bez vl. sprchy Kc 95 s vl. sprchou
5. Puste Zibridovice vc. plne penze Kc 166 dite Kc 175.70
dospely
13. Bauru Dvur vc. polopenze Kc 230 dite Kc 210
14. Hornik Zadni Hamry vc. polopenze Kc 230
Dodatecny termin prihlasek pro opozdilce (na vsechna mista tuzemske i zahranicni rekreace):
(upozornujeme, ze u nekterych zadanych mist a terminu muze byt jiz plne obsazeno)
Byly ukonceny granty na provedeni experimentu na STS-79, ziskali jsme novy grant na studium poruch gravitacniho pole Zeme od GA AV CR (J. Klokocnik) a na studium urychlovani elektronu na razovych vlnach od GA CR (M. Vandas). Byvaly clen naseho oddeleni dr. C. Polasek zakoncil doktorandske studium na MFF UK uspesnou obhajobou v lednu (skolitelem byl Ing. S. Fischer).
Prednaska ukaze, jak jevy pozorovane ve slunecnim vetru uzce souviseji s deji na slunecnim povrchu a mohou nam o nich ledacos napovedet. Magneticka oblaka jsou specificke vyrony koronalni hmoty s neobvyklymi fyzikalnimi vlastnostmi. Jsou dobre definovana z mereni sond ve slunecnim vetru, existuji analyticke i numericke modely jejich vyvoje pri sireni slunecnim vetrem, umoznujici kvalitativni i kvantitativni srovnavani s realnymi daty. Jine modely se snazi vysvetlit jejich iniciaci na slunecnim povrchu. Nektere studie ukazuji na spojitost magnetickych oblaku a eruptivnich protuberanci (mizejicich filamentu). Magneticka oblaka nam prichystala nektera prekvapeni, jako je antikorelace hustoty a teploty elektronu, ci ze jsou ucinne spoustece geomagnetickych bouri. Silne, usporadane magneticke pole oblaku plavne menici svuj smer je temer laboratornim nastrojem pro studium geomagnetickych procesu.
Vyznamnou slozkou naseho vyzkumu jsou grantove projekty. Na konci roku 1996 bylo ukonceno celkem 5 grantu. Dr. P. Ambroz studoval velkorozmerova rychlostni pole na Slunci (viz abstrakt seminare), Dr. M. Karlicky a kol. studovali ohrev erupcni plazmy v ruznych fazich vyvoje erupce, numericke simulace ohrevu v erupcich a vyvoj zarive-hydrodynamickeho kodu byly predmetem grantu Dr. P. Heinzela a kol. Dr. D. Odstrcil zkoumal interakci razovych vln a magnetickeho pole v heliosfere. Dr. F. Farnik dokoncil technickou realizaci fotometru v tvrdem rtg. oboru s vysokym casovym rozlisenim. Krome projektu CESAR ma byt fotometr vypusten take na americke druzici v r. 1999 a v prubehu tri let (v dobe maxima slun. aktivity) poskytovat unikatni mereni o ktera jiz take projevila velky zajem NASA. V roce 1997 byly zahajeny 2 nove grantove projekty, Ing. M. Klvana a kol. (fotosfericka rychlostni pole, dynamika a vyvoj aktivni oblasti) a Dr. M. Karlicky a kol. (procesy vedouci k uvolneni energie v erupcich). Nektere dalsi granty v letosnim roce pokracuji.
ESA a NASA schvalily celkem 3 "Guest Investigator" programy pro slunecni druzici SOHO. Jedna se o studium poerupcnich smycek (Dr. P. Heinzel, Dr. P. Kotrc, Dr. Z. Svestka a kol.), teoreticke modelovani prenosu zareni s parcialnimi redistribucemi (Dr. P. Heinzel, Dr. I. Hubeny a kol.) a studium vzajemne interakce koronalnich smycek (Ing. S. Simberova a Dr. M. Karlicky). Tyto projekty budou zahajeny v breznu 1997.
Pokud se tyce nasi zahranicni spoluprace, je treba konstatovat, ze rada pracovniku odd. ma dlouhodobe pracovni kontakty s vyznamnymi ustavy v Evrope i v USA. Letos pokracuje cesko-americky grant Dr. F. Farnika a Dr. D. Odstrcila a cesko-nemecky grant Dr. M. Karlickeho a Ing. K. Jiricky. Dr. M. Sobotka je pozvan na mesicni staz na Kanarske ostrovy, kde bude pokracovat v uzke spolupraci pri studiu jemne struktury slunecnich skvrn. Tato spoluprace je velmi plodna a odrazila se jiz v rade casto citovanych praci, vcetne praci v ApJ. V rijnu nas navstivil Dr. U. Anzer z MPA v Garchingu, ktery spolupracuje s Dr. P. Heinzelem na studiu magnetickych konfiguraci ve slun.\ protuberancich. Jiz druhym rokem u nas take pracuje na sve doktorske disertaci Alexey Gorshkov ze Sternbergova ustavu v Moskve (zabyva se dvou-rozmernym prenosem zareni, pod vedenim Dr. P. Heinzela).
V minulem obdobi se Dr. F. Farnik zucastnil workshopu v Japonsku, ktery byl venovan patemu vyroci vypusteni rentgenovske druzice YOHKOH, Dr. P. Heinzel se zucastnil workshopu SOHO a THEMIS v Parizi.
Z novinek v technicke zakladne lze zminit rozsireni pocitace SUN-Sparc 20 na 256 MB RAM, tato stanice se dvema procesory je urcena predevsim pro rozsahle numericke modelovani. Dalsi pocitac SUN byl instalovan ve skupine Dr. M. Sobotky a je urcen pro zpracovani obrazu. V oddeleni se nadale rozviji metodika detekce obrazu a spekter pomoci CCD techniky, a to jak zaznamem na video (pro velmi rychle procesy erupcniho charakteru), tak s primym vystupem do pocitace. Zaznamy na VHS jsou nasledne digitalizovany, k cemuz byl nedavno porizen Super-VHS videorekorder Panasonic, ovladany pomoci PC. Ve spolupraci s odd. MPH bylo take prikroceno k rozsahle oprave ustavniho mikrofotometru.
Pro profesionalni potrebu naseho pracoviste a rady zahranicnich ustavu, jakoz i pro dalsi zajemce o stav a predpovedi slunecni aktivity byla zrizena patrolni sluzbou (F. Zloch, Mgr. T. Vanek) WWW-stranka obsahujici URSI-gram, stav geoaktivity, predpoved aktivity a obrazek Slunce ze CCD-dalekohledu v Ondrejove.
Aktivni procesy ve slunecni atmosfere se zpravidla fyzikalne poji s magnetickym a rychlostnim polem o velmi malych charakteristickych rozmerech. Presto je vznik a vyvoj techto poli svazan s rozsahlym a dlouhodobe organizovanym procesem v ramci cele konvektivni zony. Velkorozmerova a globalni struktura jakoz i casovy vyvoj a zmeny jsou podmineny pritomnosti symetricke i nesymtricke slozky obou poli a jsou predmetem studia nekolika dlouhodobych vyzkumnych projektu, organizovanych z pozemskych i z kosmickych observatori. Dostupne vysledky predstavuji konflikt ruznych pozorovacich metod, interpretaci a teoretickych koncepci. Rychlostni pole v konvektivni zone je zastoupeno celou hierarchii konvektivnich elementu s odlisnou funkci pri procesu prenosu energie. Rotacne symetricke veliciny globalniho proudeni ve fotosfere a v cele konvektivni zone jsou doprovazeny nesymetrickou slozkou transportnich rychlosti, ktera je svazana s nesymetrickou slozkou slunecniho magnetickeho pole. Rozmery, doba zivota a zpusob vyvoje magnetickych a rychlostnich utvaru jsou konfrontovany s numerickymi modely, postavenymi na odlisnych interpretacnich koncepcich rezimu v konvektivni zone. Existuje principielni rozdil v charakteristikach proudeni, odvozenych na zaklade magnetohydrodynamickych a helioseismologickych teoretickych modelu. Horizontalni transport magnetickeho toku ve slunecni fotosfere je vyuzit ke kvantitativnimu specifikovani detailni struktury horizontalniho proudeni a jeji vazby na aktivni jevy ve fotosfere a chromosfere i na promenlive strukturovani slunecni korony.
Simple evolutionary models of the Milky Way Galaxy are concerned either with the chemical evolution by the application of one-zone approximations or with the dynamical evolution of both the stellar component or a single-phase galactic gas. Although both cases can achieve excellent agreement for particular regions and with specific observational results they fail if their results are combined for understanding the global evolution of the Galaxy because they lack of self-consistency. Only if models take the multi-phase character of the Interstellar Medium and the gas-star interactions into account, they can describe the energetical and dynamical evolution of galaxies in a physically reasonable manner. A network of interaction and phase transition processes are applied based on empirical or theoretical studies with particular concern on completeness in order to allow for self regulation instead of an artificial dominance of one process. Different elements are taken into account which represent different specific stellar ejecta characteristic for different stellar masses of the progenitors and different timescales. Gas-phase transitions are necessary to enhance the metal abundances in cold star-forming interstellar clouds. These so-called chemo-dynamical models can account for the different observational issues, e.g. for the effective yields and for the stellar metallicity distributions in bulge and disk, self-consistently within one global evolutionary scenario. Vehement dynamical effects dominate the dynamics during the early phases of galactic evolution because the star-formation rate bursts and the gravitational potential still allows a large-scale outflow of hot supernova-ejected gas. Furthermore, the formation epochs of the different components of a disk galaxy can be dated. A first model is applied to represent the evolution and structure of the Milky Way Galaxy.
K prostredi jidelny se vyjadrilo 69 stravniku, z nichz vetsina je povazuje za vyhovujici, mala cast za nevyhovujici ale zadny hlas prostredi jidelny neoznacil za pekne! To je duvod k zamysleni. Podarilo se soustredit i konkretni navrhy na vylepseni, z nichz nektere by se daly pomerne snadno a bez velkych financnich nakladu realizovat (cistota nabytku, prostor i nadobi, odstraneni telefonu z jidelny, lepsi osvetleni a pod.). Dalsi navrhy by znamenaly vetsi investice, ale postupne by mohla byt proveditelna alespon jejich cast (nova podlahova krytina, nabytek ...). Prali bychom si jist nerezovymi pribory, ale vetsina dotazanych se domniva, ze tyto v jidelne dlouho nevydrzi. Po zkusenostech s obycejnymi plastikovymi slankami je to, bohuzel, obava opravnena. Zakoupi se tedy to nejlevnejsi provedeni a nechame se prekvapit. Treba prijemne ...
Vetsine lidi nevadi, ze napoj neni soucasti obeda, neni tedy duvod ke zmenam nynejsiho stavu, snad by bylo dobre rozsirit v tomto smeru sortiment kantyny. Take o automat na napoje nebyl tak velky zajem, aby bylo na miste uvazovat o jeho zakoupeni. Rovnez vetsina stravniku nepovazuje za nezbytnost mit po kazdem obede moucnik. Spise je zadano ovoce a salaty z cerstve zeleniny. Ze by se nase stravovaci navyky menily k lepsimu?
Co se tyce skladby jidel a jejich oblibenosti, vyhodnoceni ankety potvrzuje, ze se nelze kazdy den zavdecit kazdemu. U nekterych jidel je pomer oblibenych ku neoblibenym 1:1. Pocet neoblibenych by bylo mozno snizit zvysenim jejich kvality (viz oblibeny rizek a neoblibeny hodne vyklepany rizek) nebo volbou prilohy. O alternativni prilohy by ostatne melo zajem 62% ucastniku ankety. S otazkou kvality je jednoznacne spojena i otazka jejich ceny. Uvazlive se vedle pozadavku na zvyseni kvality ve znacnem poctu odpovedi pripomina i mirne zvyseni ceny stravenek, ktere by umoznilo zvysit i priplatek ustavu na jeden obed zamestnance.
Vysledky ankety budou predlozeny rediteli, vedoucimu THS, vedoucimu THO a vedoucimu kuchyne. Podrobne zpracovani ankety vyvesi stravovaci komise na nastence SVI na schodisti slunecni budovy.
Zde muzete stahnout pomoci ftp toto cislo ve formatu PostScript obsahujicim uplne ceske znaky.