Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově budou letos poprvé v jarním termínu! Slibujeme si od toho výrazně lepší počasí než v listopadu, kdy jsme se s návštěvníky často brodili mokrým sněhem. Zájemce tedy zveme doufáme do slunného a teplého víkendu 23. až 25. května (pátek až neděle). Po celé tři dny pro Vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17  hodin, v sobotu u největšího dalekohledu v ČR do 22 hodin.
  

    Robotickému dalekohledu D50, který je ve zkušebním provozu na Astronomickém ústavu AV ČR, v. v. i. v Ondřejově, se podařilo poslední dubnovou noc napozorovat optický dosvit gama záblesku označeného GRB080430.
  

    Městská část Praha 4, na jejímž území je umístěno pražské pracoviště Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., pořádá 22. dubna 2008 výstavu s doprovodným programem – Den Země v Praze 4.
  

    Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. se zúčastní otevřené výstavy pro veřejnost Věda v ulicích, která proběhne v pátek 20. června 2008 od 9 do 18 hodin v Liberci na Soukenném náměstí a náměstí E. Beneše.
  

    V současné době se Slunce nachází v období minima své aktivity, kdy končí starý jedenáctiletý sluneční cyklus a začíná cyklus nový. První malá aktivní oblast nového cyklu se objevila již v lednu tohoto roku. Sluneční fyzikové to poznají podle polarity magnetických polí slunečních skvrn, která se s nástupem nového cyklu mění. Zatímco v minulých měsících byly na Slunci jen občas vidět malé skvrnky, 23. března se u východního okraje slunečního disku objevila skupina skvrn, která se rychle rozvíjela. 24. března už byly pozorovány dvě skupiny a v současné době jsou na Slunci tři středně velké skupiny slunečních skvrn typu D, z nichž jedna z nich nás 25. března obdařila středně silnou erupcí.
  

    Ve čtvrtek 20. března 2008 v 6 h 48 min SEČ (středoevropský čas, tedy ten, který právě používáme) vstupuje Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost. Začíná astronomické jaro, které potrvá až do letního slunovratu, který nastane 21. června. V roce 2008 připadá Velikonoční neděle na 23. března. Je to druhý nejbližší termín, který může nastat. Datum Velikonoční neděle se pohybuje od 22. března do 25. dubna. Podle definice nastává Velikonoční neděle po prvním jarním úplňku, aby to ale nebylo zase tak jednoduché, platí několik výjimek. Dne 30. 3. ve 2 hodiny po půlnoci začíná u nás i v celé Evropské unii platit letní čas. Znamená to, že si v noci ze soboty na neděli ve 2 hodiny posuneme hodinky o 1 hodinu dopředu. Noc z 29. 3. na 30. 3. bude tedy o hodinu kratší.
  

    Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově budou letos poprvé v jarním termínu! Slibujeme si od toho výrazně lepší počasí než v listopadu, kdy jsme se s návštěvníky často brodili mokrým sněhem. Zájemce tedy zveme doufáme do slunného a teplého víkendu 23. až 25. května (pátek až neděle). Také na observatoři v Ondřejově proběhne program Evropské noci vědců, která se letos bude konat v pátek 26. září. Zatímco Dny otevřených dveří Vám nabídnou prohlídku za denního světla a vše si budete moci dobře prohlédnout, při Evropské noci vědců budete moci (za jasného počasí) nahlédnout do reálné práce/pozorování na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.
  

    Před třiceti roky, 2. března 1978, odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur sovětská nosná raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz 28. V ní seděl v křesle vedle velitele Alexeje Gubareva československý kosmonaut Vladimír Remek – první člověk, který se dostal do vesmíru a nebyl z dvou velmocí soupeřících v dobývání kosmu – Sovětského svazu nebo Spojených států amerických. Vladimír Remek byl prvním kosmonautem programu INTERKOSMOS, v rámci něhož se do vesmíru postupně podívali státní příslušníci všech zemí "socialistického tábora míru".
  

    V letošním roce, tak jako téměř každý čtvrtý rok, bude únor o jeden den delší. V našem současném občanském kalendáři, který vznikl již v roce 1582, platí následující pravidla pro zavádění přestupného dne: Přestupný den se zavádí vždy na konci února v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi. Roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné, pokud nejsou současně dělitelné čtyřmi sty; v tom případě přestupné jsou. Pro názornost uveďme, že např. roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, zatímco rok 2000 ano.
  

    Na únorové obloze spatříme na nějakou dobu poslední úplné zatmění Měsíce viditelné z České republiky. Dojde k němu ve čtvrtek 21. února 2008 v brzkých ranních hodinách, tedy v noci ze středy na čtvrtek.
  

    Český národní koordinační výbor Mezinárodního heliofyzikálního roku, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., a Odbor mediální komunikace AV ČR srdečně zvou na tiskovou konferenci Současnost slunečního výzkumu u nás a ve světě. Představení nejnovějších pozorování Slunce při příležitosti ukončení Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007. Úterý 26. února 2008 v 10:00 v místnosti 108 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Pozvánka pdf 134 kB, doc 73 kB.
 

    Sluneční koróna je nejteplejší vrstvou sluneční atmosféry. Panují v ní tak extrémní podmínky, že je vědci na Zemi nedokáží vytvořit ani v těch nejmodernějších laboratořích. Výzkum koróny je důležitý pro pochopení procesů, které na Slunci i v ostatních hvězdách probíhají. Jak takový výzkum probíhá, nám prozradí dr. Elena Dzifčáková z Astronomického ústavu AV ČR.
  

    Snímky planétky 2007 TU24 zhotovené v noci 29./30. januára 2008 (len 14 hod po maximálnom priblížení k Zemi) ilustrujú rýchly pohyb po oblohe spôsobený malou vzdialenosťou asteroidu od Zeme. V čase pozorovania sa planétka nachádzala vo vzdialenosti 718 tis. km od Zeme, mala jasnosť +10,8 mag a premietala sa do SZ časti súhvezdia Veľkej Medvedice (UMa), približne 2,3 stupňa JZ od známej galaxie M81. Snímky boli zhotovené pomocou CCD kamery G2-3200 umiestnenej v primárnom ohnisku 0,65-m reflektoru Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejove a zobrazujú oblasť s rozmermi 22 x 15 oblúkových minút. V dôsledku malej vzdialenosti od Zeme bola v čase pozorovania uhlová rýchlosť planétky 118"/min!
  

    Ve čtvrtek 16. ledna 2003 odstartoval ke své misi raketoplán Columbia. Jednalo se celkově o 113. misi amerického raketoplánu a v žargonu NASA měl tento let označení STS-107. Posláním sedmičlenné posádky bylo provést velmi rozsáhlý soubor vědeckých experimentů z oblasti biologie, fyziky, geofyziky a pokročilé techniky. Přistání raketoplánu Columbia bylo naplánováno na sobotu 1. února 2003. Bohužel zůstalo jenom u plánů. V důsledku poškození tepelné ochrany levého křídla raketoplánu došlo ve výšce 64 kilometrů k destrukci celého stroje. Všichni členové posádky zahynuli. Prvního února 2008 si připomínáme 5. výročí této kosmické havárie.
  

    Podobně jako naše planeta Země má svůj Měsíc, tak i planetky mají své malé měsíčky. Objevuje se jich stále více a to i zásluhou pracovníků oddělení pro meziplanetární hmotu AsÚ AV v Ondřejově. Dvojplanetky, které se přibližují k Zemi jsou ale tak malé, že je přímo jako dvě tělesa vidět nelze. Přesto je lze zkoumat a zjišťovat o nich zajímavé informace. Člen českého výzkumného týmu Mgr. Petr Scheirich nám prozradil, jakou metodu na to používají.
  

    21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu “Manda” u městečka Ondřejova, aby tu vybudoval hvězdárnu. Uctil tak památku svého bratra Jana, se kterým si vzali za svůj životní cíl vybudování české observatoře.
  

    V rámci pomalu končícího Mezinárodního heliofyzikálního roku přijede do Prahy slovenský sluneční fyzik RNDr. Vojtech Rušin, DrSc., aby přednesl přednášku o Slunci. 

Zprávy 2007

Zprávy 2006

Zprávy 2005

Zprávy 2004

Zprávy 2003

Zprávy 2002

Zprávy 2001

Zprávy 2000

Zprávy 1999